TJ Sativa Keřkov

     Nebudu sem dávat žádná čísla kdo kolikrát nastoupil nebo sčítat minuty či góly plus asistence, na to mě moc neužije a stejně ty góly nejsou všechno, na výsledek musí makat celý tým. Zkusím se spíš podívat na způsob jakým jsme hráli a celkový pohled na podzimní představení ve třetí třídě.

     Je to zhruba asi tak, jak jsem již poskytl v rozhovoru do médií. Dělám si samozřejmě srandu, ale pokud jste to ještě neviděli, můžete si přečíst relativně krátké hodnocení celé trojky, které vyšlo v deníku. Nicméně jsem zde chtěl zopakovat, že si opravdu myslím, že máme smůlu vždy na nějakého suveréna v posledních ročnících, neboť máme za sebou dva ukončené ročníky na druhém místě a tento probíhající trochu napovídá tomu, že by se toto umístění klidně mohlo opakovat. I když zatím je to samozřejmě hodně předčasné. Před třemi lety to ještě tak žhavé nebylo, sice byl Golčák suverénní, ale naše druhé místo bylo spíš takovým dílem náhody pár výsledků a také toho, že krom Jeníkova byla v tom roce soutěž neskutečně vyrovnaná, 44 bodů nebyl nějaký počin, který by měl být záslužný na postup. Na další rok jsme už vyhlásili útok na nejvyšší příčky a rozhodně jsme nečekali, že takto vyletí nováček třetí třídy ze Šmolov, který uhrál ještě o tři body více než předtím Jeníkov (63 a 60). My už jsme na druhém místě měli soliídních 51 bodů a náskok celých 10 bodů na druhé Hněvkovice. Těch 51 bodů už hodně často ve vyrovnaných tabulkách na vítězství stačí, ale jak jsem již řekl, tak Šmolovy byly naprosto suverénní, i když my jsme s nimi odehráli velmi dobré zápasy (1:0 venku a 3:3 doma). Letos jsme si před sezonou říkali, že by takto nikdo vylétnout neměl (já jsem to trochu tipoval maximálně na Novou Ves) a samozřejmě, že podle předvedené hry hlavně v jarní části loňské sezony jsme poíčtali s Chotěboří C na špici soutěže. Že ale budou až takto suverénní a budou v soutěži dominovat jsme nečekali, a myslím, že ani samotná Chotěboř toto neočekávala. Co tím vším chci říct je to, že když se podíváte na jiné soutěže, kde není žádný extra lídr, tak našich 28 bodů mnohdy stačí na první místo průběžné tabulky. Nemusím pro to ani chodit nikam daleko, stačí se podívat na naše krajské soutěže, budu srovnávat po 13 zápasech, neb jedno kolo předehrávaly - v 1. A. třídě je první Ledeč s 29 body, v 1.B. třídě Košetice s 28 body. Dokonce se můžeme podívat i na ligu, kdy mají Sparta s Plzní po 13 kolech shodně 29 bodů.

     My totiž nikdy nebudeme mít na to, abychom všechny týmy drtily nějakou nátlakovou hrou, takové mužstvo prostě nejsme a ani na to nemáme hráče. A nedělo by se tak ani kdybychom hráli čtvrtou třídu. Takže já musím hodnotit podzimních 28 bodů jako úspěšných. Je tedy pravda, že čtyři remízy jsou zbytečně moc a kdyby jsme z těch čtyř dokázali dvě přetavit ve vítězství, tak by to bylo o 4 body více a tabulka by hned pro nás vypadala zajímavěji. Ve všech čtyřech případech, kdy jsme remízovali, jsme měli na výhru a ve všech zápasech jsme byli lepší. Možná až na Hněvkovice, kdy ten zápas byl herně spíše vyrovnaný a dost bez šancí, nicméně tam jsem zahodil obrovskou šanci já, kdy jsem placírkou přestřelil zcela prázdnou bránu. Domácí moc šancí neměli, pouze jednu povedenou střelu z dálky, takže i toto utkání jsme mohli vyhrát. Ve Věžnicích jsme remizovali, ale tam soupeř neodehrál vůbec špatný zápas, tuto remízu bych ještě bral. Ale domácí remíza s Bělou a venkovní v Dolním Městě, ty byly obě hodně smolný. V těchto zápasech jsme naprosto dominovali a správně bychom měli soupeře přestřílet 4:0 nebo tak nějak, ale bohužel jsme v obou případech selhlali v koncovce. Naopak ale jsme si to štěstí zase vybrali ve venkovních zápasech v Sobíňově a ve Šlapanově, kdy herně byli oba zápasy minimálně vyrovnané a oba jsme o gól dokázali přetlačit. A vlastně i v Nové Vsi to bylo podobné, i když tam si myslím jsme lepší byli. Takže když to srhnu, tak dvě remízy, které hodně mrzí, ale zase to vykompenzují tyto dvě výhry, které tak dopadnout nemusely, takže proto za mě s podzimem spokojenost. Ještě by se dalo hovořit o zápase doma s Chotěboří, který byl také vyrovnaný, měli jsme spoustu šancí, ale hosté nás těžce vyučili z produktivity a navíc je podržel výborný golman. V tom zápase kdybychom z těch relativně dost šancí dali na 2:1, tak si myslím, že bychom to nepustili.

     Co mě hodně těší, tak je fakt, že jsme neprohráli ani jediný venkovní zápas. Bilance 4-3-0 je výborná a takovou sérii bez prohraného zápasu venku nepamatuji. Já si myslím, že to zapříčinilo právě to, co nám (především mě) bylo často vyčítáno - že jsme před sezonou vyhlásili jednoznačný útok na postup. Dříve jsme totiž sice vše doma vyhrávali - v tom částečně pokračujeme (4-1-1), ale nezvládali jsme utkání venku. Po venkovním nezdaru se pak často říkalo: "Nevadí, musíme vyhrát příště doma." A zápasy, které byly vyrovnané a třeba i spěly k remíze jsme se spíše snažili neprohrát než jít za každou cenu za vítězstvím. Teď si ale myslím, že je to zcela obráceně a všichni cítíme, že i remíza venku je pro nás ztráta. Tato změna myšlení nám dle mého přinesla pár bodů, z těch čtyř venkovních výher byly hned tři o gól a v Malči těžce vydřená výhra 2:0. Doma jsme to zvládali za poslední roky vždycky nějak uklohnit i když to vypadalo třeba na remízu, ale venku většinou ne. Čili proto někdo může to vyhlášení na postup kritizovat, ale já si myslím, že nám to z hlediska zabojování o každý bod prospívá.

     Dalším velmi potěšujícím faktem je 11 obdržených branek ve 13 zápasech, což je nejlepší počin v soutěži. A to jsme dostali 4 branky jenom doma s Chotěboří, čili v ostatních 12 zápasech pouze 7 inkasovaných branek a také hned šest čistých kont. Směrem dopředu jsme pak třetí s 32 zásahy po Chotěboři a Hněvkovicích, ale je to zkreslené debaklem Pohledu 8:0. Myslím si, že obrana je naší největší zbraní, my jsme nikdy moc gólů nedostávali, ale co potřebujeme je mít za zády golmana, který si celé mužsto ořve. V loňské sezoně jsme po podzimu byli první až druzí se stejně body jako Šmolovy a ztrácet jsme více začali až na jaře. Bylo to především proto, že jsme pro jaro neměli stabilního golmana, který by dokázal obranu organizovat. Na podzim to odchytal Martin Matějka, který pak vycestoval pracovně do zahraničí a na jaře už jsme to střídali a chytali tuším čtyři různí golmani. To byl dle mě hlavní důsledek toho, že se nám jaro až tolik nepovedlo. Letos máme Oldu Uhlíře, který by u nás měl pokračovat snad i na jaře. On sice měl pár laciných gólů - Chotěboř C, Leština, Sobíňov, ale dokáže podržet především při centrech do vápna a hlavně si to opravdu zdirigovat. To naši obránci, kteří bránit opravu umí, velmi potřebují.

     Pokud bych měl hodnotit nějakým způsobem jednotlivce, tak určitě musím na první místo zasadit nového kapitána Adama Kunce, který vytvořil rekord celé historie Keřkova, neboť nikdo zatím nedal za půl sezony tolik branek co on (18). Doufejme, že v tom bude pokračovat. Dále bych chtěl vyzdvihnout Pavla Čejku, který na levé záloze je hlavním ofenzivním hráčem, který tahá naše útoky. Potom už to směrem dopředu moc slavné nebylo a od několika hráčů je očekáván lepší výkon, ať už u někoho pouze střelecký, u jiných zase herní - jsem to já, Vojta Jeřábek, Kuba Svoboda a Pavel Šrámek.

Vzadu však musím pochválit takřka všechny hráče - především nestárnoucího Míru Dubského, který se poslední tři sezony snad každým rokem ve svém výkonu zlepšuje a dává tak na frak všem pochybovačům, kteří už volají po jeho odvolání. Jeho to prostě baví a hraje svkěle, takže nevidím důvod to měnit. Dále odehráli v obraně skvělé zápasy jak Wasserbauer, tak Sobotka a i Barák když nastoupil podal výborný výkon, především v Sobíňově. Od Zadiny bych čekal trochu lepší výkony, ale bohužel má problémy se zraněním. Petr Pavlík také podává stabilní skvělé defenzivní výkony, kdy většinou dostane na starost soupeřova tvůrce hry a k ničemu ho nepustí, jenom by to chtělo trochu zlepšit rozehrávku.

Ještě přemýšlím o tom, že bych slovně (a možná i nějakými známkami) ohodnotil výkony jednotlivců za celý podzim. Dejte buď zde v komentářích a nebo na facebooku vědět, zda o to máte zájem.

     Co teď s tím udělat do jarní části sezony? Ztáta na vedoucí Chotěboř je šest bodů, což po půlce sezony nemusí být úplně nehratelné. Museli by ale mladíci z Chotěboře začít ztrácet a musel by jim dojít dech. Já si ale bohužel nemyslím, že se to stane, i když možné to samozřejmě je a tak o to musíme zabojovat především svými výkony. A jinak se potom soustředit na závod o druhé místo, který bude především s Hněvkovicemi náročný. Oni doma na podzim vyhráli naprosto vše kromě zápasu s námi. Na jaře už je ale doma čeká například Lípa B, Šlapanov nebo Chotěboř, takže už by to stejené být nemuselo a ještě mají pár těžkých venkovních zápasů - především s námi, v České Bělé či v Nové Vsi. Takže já osobně si myslím, že jelikož venku jsme ani jeden zápas neprohráli, tak máme na to, abychom na jaře doma vše vyhráli a budou o sezoně rozhodovat venkovní zápasy. Protože každý z těch šesti co nás čekají bude nesmírně těžký - v tomto pořadí to budou Leština B, Chotěboř C, Borová B, Pohled B, Česká Bělá a Lípa B. Tyto zápasy určitě rozhodnou o úspěchu celé sezony, pokud z nich uděláme bilanci třeba 2-3-1, tak si myslím, že nás druhé místo nemine. A pak už je otázkou, zda třeba konečně nebude druhé místo stačit na postup do okresního přeboru - musí se zachránit všichni účastníci 1.B. třídy z okresu Havlíčkův Brod. Zřejmě budou padat tři týmy a namočená je víceméně pouze Lípa, která má nyní náskok na sestupové pozice 4 body. Další účastníci jsou až Štoky s Herálcem se shodným výsledkem 24 bodů a luxusním náskokem 15 bodů na sestup. A moc si neumím představit, že by se v Lípě hrál pouze okres, takže věřim, že v letošní sezoně už i to druhé místo bude stačit na postup.

Tak teď už jej jenom uhrát, máme vše ve svých rukou.

Bimbo