Keřkov - Dolní Město 0:4 (0:0)
Jak jsem to psal již po posledním zápase - pokud nepotvrdíme výhru zvenku doma, tak je ta výrha k ničemu. A za prvé jsme opravdu nepotvrdili a za druhé jsme ještě předvedli hrůzostrašný výkon.
Dolní Město jsme nedokázali porazit ani na podzim, ale tehdy byla venkovní remíza 1:1 pro nás ztrátou a zmařili jsme tam spoustu gólových šancí. Tentokrát to však bylo jinak. Soupeř přes zimu posílil o dva zkušené hráče se zkušenostmi s vyššími soutěžemi než je 3. třída. To jsme sice věděli dopředu, ale ani tento fakt nám neodebral nálepku favoritů a toho, že bychom tento zápas doma měli jasně zvládnout.
Zápas tomu však příliš nenasvědčoval, i když v první půli jsme byli lepší a i měli více šancí. Adam Kunc se střelou ve vápně hostů hned dvakrát tak dlouho otálel, až se mu podařilo celou akci zazdít, jednu střelu měl také z vápna Čejka, potom jsme tam měli nějaké nebezpečné závary po rozích a dlouhých autech. Nicméně střela na bránu jako taková šla snad pouze z kopaček Martina Pavlíka, který se řítil od půlky sám na golmana, ale když uviděl, že už jej obránci dotahují, tak musel střílet už za vápnem. Střela celkem pěkná, šla i k tyči, ale golman hostí byl dobře postavený a bez problémů vyrazil. Jinak se v průběhu první půle hrálo většinou na půlce Dolního Města, ale díky mizerné předfinální fáze z toho nebyly takřka žádné vyloženě gólové šance.
Naopak jsme ještě mohli v první půli inkasovat a to po autu hostí, kdy jsme nedůrazem prohráli osobní souboj a Vodrážka uvnitř vápna pálil po sklepnutí z první pod břevno a skvělým zákrokem prozatím Uhlíř udržel čisté konto. Do kabin se tak šlo za stavu 0:0 a nic nenasvědčovalo tomu, že by druhý poločas měl dopadnout tak, jak dopadl.
Do druhého poločasu jsme ale vstoupili tak, jak jsme skončili ten první - a to chybami a nedůrazem při standardních situacích hostů. Padly totiž takto hned dvě rychlé branky po příchodu z kabin. Ve 47. minutě kopali hosté standardku z půli hřiště, balon se snášel Dubskému na hlavu, který ale nějakým záhadným způsobem balon podběhl, nejspíš v tom hrálo roli ostré slunce a možná i vítr. S tím samozřejmě nikdo z našich beků nepočítal a tak se hostující záložník octil zcela sám před Uhlířem, který už na balon vyběhl na malé vápno. Byl tam ale později a tak jej hlavičkující hráč přehodil. Co je nutné dodat k této brance je to, že ten balon na vápně dokonce ještě i skočil než jej střelec nasměroval do brány!
Druhá inkasovaná branka nebyla o nic méně trapná než ta první. Opět standradní situace, tentokrát tak ze 40 metrů a skoro z lajny hřiště. Na balon, který šel po zemi a sotva se koulel jsme všicni tak maximálně upřeli oči, ale nikdo si ho nevšímal, každý spíše hlídal svého hráče. Bohužel se balon došoural až na zadní tyč, neboť Olda v bráně do poslední chvíle čekal kdo kam míč tečuje, případně kdo jej z nás odkopne pryč. Nestalo se ale ani jedno a tak jsme dostali asi nejlacinější branku v sezoně. A zároveň si myslím, že to byl gól rozhodující. Se stavem 0:1 po smolném gólu jsme byli ještě připraveni něco dělat, ale tato branka nás psychicky položila a naopak hosty maximálně nakopla k tomu, čemu před zápasem moc nevěřili - tedy že u nás uhrají 3 body, protože to se povedlo pouze Chotěboři.
My jsme měli ve druhé půli vyloženě gólovou šanci pouze jednu, když jsme na pravé straně hezky zakombinovali s Adamem Kuncem, který potom opět balon podržel o trochu déle než bylo nutné a místo do prázdné brány předkládal Kubovi Svobodovi na velké vápno, který měl potom balon trochu pod sebou a musel by si jej zastavit - stále by před ním byl pouze golman. Bohužel se rozhodl pro střelu z první a tak letěla kamsi na Hesov. Do nějaké 70. minuty jsme se ještě snažili nějakým způsobem hrát, ale potom už to byl pouze čirý zmar. Hosté byli posilněni klidným dvougólovým vedením a v této pasáži zápasu byli u všeho dříve, chtěli každý balon vyhrát a šli si pevně za vítězstvím. Naopak my jsme byli frustrovaní, hádali se s rozhodčím i mezi sebou a herně jsme už do konce zápasu nepředvedli skoro nic.
Ba naopak ještě nám hosté nechali doma něco na přilepšenou a zasadili nám ještě další dva políčky. Nejdříve v 76. opět standardka z dálky - prohraná hlavička na rohu malého vápna, kde už možná mohl být brankář a následně si balon našel osamocený hráč hostí a dával hlavou do prázdné. Potom o čtyři minuty později centr od lajnové čáry a spadl přesně na nohu zakončujícího hráče, který opět z malého vápna pouze nastavil nohu a usměrnil balon za bezmocného Uhlíře.
Co k tomu dodat. Dolní Město bude určitě na jaře mnohem silnější tým než na pozdim, ale to rozhodně neospravedlňuje tento výsledek. Bohužel nás na našem malém hřišti hosté předčili v tom, v čem jsme doma vždycky vynikali - v ososbních soubojích, ve tvrdosti kolem vápen. Věděli přesně jak na nás mají hrát, naše důležité hráče zdvojovali a nedali nám ani čuchnout. My co jsme hráli vepředu, tak jsme byli všichni pokopaní a poskákaní, ale takhle se to na malém hřišti má hrát. Narozdíl od našeho bránění, kde jsme byli všude pozdě a především nestárnoucího Krupičku naši beci nestíhali a ten jim ukázal jak se má hrát tělem. Adam byl hodně odříznutý neboť nedostal za cleý zápas takový balon za obranu, který by potřeboval. A ještě víc takové balony potřebuje Barák, jehož hlavní předností je rychlost. Tu ale bohužel nemohl ukázat neboť prostě a jednoduše nebylo kdy.
Udělovat hvězdu zápasu dnes nebudu. Nezaslouží si to nikdo, byl to kolektivně velmi špatný výkon a nebudu to přeci udělovat za snahu. To by měla být samozřejmost a ne abychom se za to chválili. Střelu zápasu dám a to Martinovi Pavlíkovi za tu zmíněnou střelu, která šla k tyči, i když do gólu měla ještě celkem daleko.
Dostail jsme pořádnou facku a máme teď před sebou Chotěboř a Hněvkovice, takže se z toho musíme probrat a musíme dát do těch dvou zápasů všechno. Ale bojím se, že Hněvkovicím bude opět naše malé hřiště sedět více než nám, stejně jako tomu bylo v tomto zápase. Poslední dobou platí, že na větším hřišti hrajeme lépe než doma a naznačuje to i tabulka domácích, respektive venkovních zápasů. (Doma 7 zápasů, 13 bodů, venku 8 zápasů, 18 bodů).
Góly: - 47. a 80. Doležal, 52. Kvanka, 76. Mišta
Sestava: Uhlíř - Zadina (71. Šuška) - Dubský, Pavlík P., Wasserbauer - Čejka (77. Kunc F.), Pavlík M. (58. Šrámek), Zvolánek, Svoboda - Kunc A., Barák
Bimbo
