Nová Ves u Světlé - Keřkov 3:2 (2:2)
Do Nové Vsi jsme sice jeli pouze s jedním náhradníkem. Ale jinak v sestavě vlastně ani nikdo nechyběl. Krom brankářů. Loužecký i Procházka jsou oba zranění a tak šel do brány Olda Uhlíř, který k nám přišel z Přibyslavi, kde poslední roky taky nechytal, a zatím měl pouze dva odchytané zápasy za béčko.
Zápas začal pro nás skvěle. Hned ve druhé minutě se po pěkné kombinaci uvolnil na pravé hranici pokutového území Šrámek a přihrávkou našel zcela volného Čejku, který nabíhal z levé strany. Ten měl balon proti noze a placírkou jej umístil na zadní tyč. Bohužel v deváté minutě Peťa Pavlík uklouzl na dlouhý balon, který měl jinak na noze a mohl pohodlně odkopnout. Z toho vzniklo přečíslení domácích. A rozhození naší obrany využil velice šikovně individuální akcí krajní záložník Vávra, který nás prokličkoval a zakončil celkem zblízka střelou k tyči. Potom nás na docela dlouhou chvíli domácí poměrně dost zatlačili a ve 22. minutě pak bylo ještě hůře. Hrálo se u postranní čáry, balon tak metr za lajnou a měli jsme vzahovat. Uznali to i domácí, asi mi to hlava nebere jak to šlo nemávnout. Potom křížný nákop tak trochu nazdařbůh na Peška. U balonu byl první Vojta Kyzlík, ale když odkopával balon, tak jej domácí útočník zboural a ještě podkopl, naprosto jasný faul. A stejně se zase nepískalo, a Pešek už pak udělal kličku bezmocnému Uhlířovi, který proti němu vyběhnul.
Já strašně nerad, opravdu se moc snažím to nedělat, nasazuji na rozhodčí. Ale ty situace před tímto gólem, to snad ani vůbec jasnější být nemůže. Člověk to nedokáže pochopit jak se to může stát, že se hraje dál, naprosto šílený. A to to ještě nebyl vrchol od pana Lóžiho... Potom přišel pro domácí nešťastný střet mezi jedním ze záložníků a naším Prokešem. Ten mu čistě vypíchnul balon, ale srazili se koleno na koleno a to domácí to asi bohužel nevydrželo a jeho majitel musel střídat a následně i odjet do nemocnice. Z tohoto střetu ale rezultoval únik Adama Kunce sám na bránu. Bohužel si to v poslední chvíli moc předkopl a ani nezakončil. Svého spoluhráče pak do nemocnice doprovodil ještě útočník Bradáč, který při výskoku špatně dopadl a u něj to odnesl pro změnu kotník. Ve 33. minutě tedy přišlo domácí dvojité střídání, a od té doby už opadnul jejich tlak a hra se více vyrovnala. Podařilo se nám do půle dokonce i vyrovnat skóre, a to Petrem Pavlíkem, jenž doklepl po rohovém kopu balon, který tuším vypadl domácímu brankáři.
Bohužel hned pět minut po přestávce jsme znovu inkasovali. Další dlouhý nákop křížem na Peška, tentokrát byl ten míč i o něco delší, že na něj i Olda Uhlíř vyběhl až za vápno. Ale rychlý domácí útočník tam prostě byl dříve a opět pak dával do prázdné. Tady těžko Vojtovi nebo Oldovi něco vyčítat, tohle mají domácí asi výborně nacvičené a umí to. Potom přišla snad největší šance celého zápasu. Po nedorozumnění domácí obrany jsme šli snad tři na jednoho nebo tři na dva. Ten náš postup byl takový krkolomný, šlo to klasicky přes trojici Kunstar, Kunc a Šrámek. Posledně jmenovaný ale i tak střílel ve vápně sám před golmanem. Nebylo to úplně na středu, chtěl jej asi obstřelovat na zadní, ale vůbec to nevyšlo a golman to celkem v pohodě lapil.
Zásadní moment pak přišel v 78. minutě. Po nějakém rohu jsem se dostal uprostřed vápna ke střele, ta letěla krásně a nechytatelně do brány, a domácí záložník, který stál tak čtyři metry ode mě, ji rukama vedle hlavy vyboxoval. Zaťaté obě pěsti vedle sebe, a normálně jasnější ruka snad už ani nemůže být. Tady mohl pan Loži pouze spekulovat o tom, jestli mu dá žlutou nebo červenou. Protože úmyslné to bylo určitě. Možná to ale byl pouze reflex a nikoliv snaha zabránit jasné brance, přeci jenom za ním ještě byli další hráči a nemohl vidět, že už by na to nikdo jiný nemohl dosáhnout, ani jestli to stoprocentně letí na bránu. Ale vysvětlení pana rozhodčího, že si kryl obličej, je za mě až výsměch. Za prvé, měl tak 0,1 sekundy na to si uvědomit, že mu letí balon okolo hlavy a že by teda měl vytičit ruce nahorů a chránit se... Prostě ty ruce musel mít nahoře už dávno před střelou, jinak to nešlo stihnout. A hlavně byly tak evidentně vytyčené mimo hlavu. Fakt nepochopitelný, podle mě už byli s tou penaltou smíření úplně všichni co na hřišti byli. Bohužel já jsem to psychicky neunesl, párkrát jsem sudího poslal někam, a zcela po zásluze jsem byl dvakrát odměněn žlutou kartou za protesty.
Musím říct, že ačkoliv se o mně ví, že na hřišti nejsem z těch nejklidnějších, tak nepamatuji, kdy jsem naposledy dostal žlutou kartu za řeči. Portál fotbalunas.cz ukazuje posledních 50 událostí hráče, a za nějakých šest let zpátky jsem dostal pouze čtyři žluté a žádnou červenou, pokud se tomu dá věřit. Tohle ale prostě a jednoduše opravdu nešlo zkousnout. Ono to bylo v podstatě i vyvrcholení celého výkonu pana Ložiho. Nejdříve tedy branka na 2:1 uznaná po dvou přestupcích proti pravidlům. Potom ve dvou situacích vyloženě dokázal, že ani nezná pracidla, na což já jsem u rozhodčích naprosto vysazený. Jednou si hráč úplně ukázkově sám nastřelil ruku, kterou by mohli natočit a dát do instruktážních videí co ruka rozhodně není a stejně ji odpískal. Písknul také třeba hru na zemi a toto pravidlo nyní samo o sobě již zmizelo. Dnes už musí dojít k nějakému jinému přestupku, například k podražení nebo k bránění ve hře. Ale schválně jsem se ještě ptal a opravdu písknul hru na zemi.
Zase to bylo něco podobného jako ve Věžnicích. Rozhodčí vám zápas sám o sobě neprohraje, přestože se bavíme o inkasované brance, která neměla být a také tedy o nezapískané penaltě. Ale stejně. My jsme šli dvakrát sami na brankáře a nedáme z toho gól… Všeobecné zhodnocení zápasu z mé strany je, že domácí byli i tak o nějaké procentíčko lepší. Také měli celkem hodně šancí. Myslím si, že by tomu slušela víc remíza a bod by odsud byl fajn. Bohužel si po dobrém výkonu odvážíme těsnou porážku.
Hvězda zápasu se mi volí v tomto zápase šíleně těžko. U každého, kdo by to mohl být, vždy najdu nějaké výhrady. Dejme tomu, že ocením Peťu Pavlíka, ten podstoupil nejvíc soubojů a asi jich z nás i nejvíce vyhrál, a navíc vstřelil vyrovnávací branku. Střela utkání jednoznačně úvodní branka Pavla Čejky.
Příští týden nás čeká kritický zápas v České Bělé. Defacto se nám z různých důvodů rozpadly tři čtvrtiny obrany. A z našich pěti brankářů se zatím taky žádný netváří, že by šel chytat. Budeme ale muset zabrat a nesmíme tam prohrát. Na závěr ještě zdravím pana Jelínka, jsem rád, že dočetl až sem a zachovává mi přízeň.
Sestava - Dobrovolný, Zvolánek, Pavlík P., Kyzlík - Čejka, Prokeš (80. Pavlík M.), Šrámek, Šuška - Kunc, Kunstar
